Větrání ve školách: Dýchatelný vzduch jako základ zdravé výuky

Dnes Vám přinášíme citaci článku o větrání ve školách v časopise Řízení školy, který připravil Ing. Tomáš Pospíšil, produktový manažer pro řízené větrání značky Saint-Gobain Energy Systems.

Zdravé vnitřní prostředí není ve školách jen komfortním nadstandardem – stává se jedním ze základních předpokladů pro kvalitní výuku. Děti tráví v interiéru až 95 % školního dne, přičemž většinu této doby jsou v uzavřených učebnách. Nedostatečné větrání zde může velmi rychle vést k hromadění oxidu uhličitého, zvýšené vlhkosti i šíření bakterií a virů.

Důsledkem je nejen zhoršené zdraví, ale také pokles pozornosti, vyšší chybovost, únava a podrážděnost žáků i pedagogů.

Bez přísunu čerstvého vzduchu může koncentrace CO₂ ve třídě překročit hygienické limity během pouhých 15 – 20 minut. Například již při hodnotách nad 1 500 ppm (parts per milion = „částice na milion“) dochází k měřitelnému zhoršení kognitivního výkonu, při 2 000 – 3 000 ppm se objevuje malátnost a ospalost a při 5 000 ppm se žáci již potýkají s bolestmi hlavy a výraznou ztrátou soustředění.

Bez přísunu čerstvého vzduchu může koncentrace CO₂ ve třídě překročit hygienické limity během pouhých 15 – 20 minut.

Limity, standardy a doporučení

Hygienické normy stanovují maximální koncentraci CO₂ ve školních učebnách na 1 500 ppm, přičemž optimální je pohybovat se v rozmezí 800 – 1 200 ppm. Ve špatně větraných prostorách se však běžně objevují hodnoty i dvojnásobně vyšší. Kromě koncentrace oxidu uhličitého je třeba hlídat také objem přiváděného vzduchu – například u žáků základní školy je doporučeno přivádět minimálně 20 – 30 m³ čerstvého vzduchu za hodinu na osobu.

Přirozené větrání okny často nestačí. Výrazné tepelné ztráty, průvan, prašnost, hluk z ulice a nemožnost větrat během vyučování – to vše jsou faktory, které činí tuto metodu neefektivní. Učitelé navíc v praxi často nemají čas během hodiny pravidelně větrat, takže se CO₂ hromadí a kvalita vzduchu rychle klesá. Zcela chybí jakákoli regulace a stabilita přívodu vzduchu.

Výhody řízeného větrání s rekuperací

Řešením, které odpovídá požadavkům 21. století, je řízené větrání s rekuperací tepla. Systémy s čidly měřícími koncentraci CO₂ v reálném čase automaticky upravují přívod vzduchu podle potřeby dané učebny. Nedochází tak ke kolísání parametrů prostředí a současně je výrazně omezen tepelný únik – teplo z odváděného vzduchu je využito k ohřevu vzduchu přiváděného.

Kromě úspor energie zajištuje systém i filtraci přiváděného vzduchu – odstraní z něj prach, pyl, smogové částice, ale i bakterie a viry. Díky tichému chodu navíc nepůsobí během výuky rušivě.

Větrané prostředí snižuje riziko přenosu infekcí, což má přímý dopad na absenci žáků i nemocnost učitelů. Podle mezinárodních studií může efektivní ventilace snížit výskyt respiračních onemocnění až o 20 %. Výsledkem je méně chyb při práci, lepší nálada, nižší únava a vyšší míra soustředění.

Podle mezinárodních studií může efektivní ventilace snížit výskyt respiračních onemocnění až o 20 %.

Řízené větrání může být navíc silným argumentem pro zřizovatele nebo vedení školy – představuje aktivní investici do zdraví dětí a zaměstnanců. Lze díky němu budovat image „zdravé školy“, kde je vzduch, akustika i teplota pod kontrolou.

Díky rekuperaci se navíc snižují tepelné ztráty, a tím i náklady na vytápění. Oproti klasickému větrání okny lze ušetřit až 30 % energie. Provozní náklady větrací jednotky jsou také nízké a stabilní po celý rok. Moderní systémy přitom bývají podporovány z dotačních titulů – například IROP (Integrovaný regionální operační program) či OPŽP (Operační program Životního prostředí), které pokrývají značnou část pořizovacích nákladů.

Technologie řízeného větrání je dnes navrhována tak, aby vyžadovala co nejméně obsluhy. Údržba se omezuje na pravidelnou výměnu filtrů (obvykle dvakrát ročně) a jednorázové servisní prohlídky. Potrubí bývá upraveno antistatickými a antibakteriálními vrstvami. Systémy reagují na CO₂, vlhkost a teplotu v reálném čase a přizpůsobují svůj výkon aktuální situaci ve třídě.

Průběh CO₂ během školního dne

Typická křivka CO₂ v neřízeně větrané třídě ukazuje, že už během prvních 20 minut výuky může koncentrace překročit 1 500 ppm. Po obědě, kdy jsou žáci méně aktivní a produkce CO₂ stoupá, jsou běžné hodnoty 2 000 – 3 000 ppm, někdy i více. To vede k únavě, poklesu výkonnosti a zhoršenému chování. Naopak řízené větrání udržuje hladiny bezpečně mezi 800 – 1 200 ppm, tedy v rozsahu ideálním pro výuku.

Je-li škola starší a nemá kvalitní protiradonovou izolaci, v budově se často vyskytují zvýšené koncentrace radonu. Instalace rekuperace pomůže také v tomto případě – pravidelná výměna vzduchu snižuje i hladinu radonu. Jediným dalším řešením je rozsáhlý stavební zásah do budovy v podobě realizace dostačující radonové izolace. Řízené větrání zde představuje jedno z nejúčinnějších řešení, jak bez velkých stavebních zásahů trvale snížit jeho koncentraci.

Zatímco novostavby obvykle s centrálním systémem rekuperace počítají, u stávajících objektů – zvláště těch starších – se osvědčují decentrální jednotky umístěné přímo do učeben. Jejich instalace je nenáročná, často probíhá během prázdnin a nevyžaduje zásadní stavební úpravy.

Zdroj: Časopis Řízení školy (obsah pro předplatitele), vydání 2/2026

Datum článku: 16.2.2026